ZO ČSV Kovářov

číslo org. ČSV: 20410, IČO: 63299071

HISTORIE

Na přelomu minulého století, tj. kolem roku 1900 již fungovala na území Rakousko-Uherska řada včelařských spolků, jako Písecký, Chrudimský, Pražský, Roudnický a další, tj. vesměs spolky na úrovni pozdějších okresních měst. Existoval zde „Zemský Ústřední včelařský spolek“, který pro včelaře vydával časopis „Český včelař“. Včelaři organizovaní v některém ze včelařských spolků měli možnost požadovat subvence od státu a získávat odborné informace o nových metodách ve včelaření. Zemský spolek vychovával učitele včelařství, kteří přednášeli v místních spolcích.

Za této situace se kovářovští včelaři rozhodli pro založení „svého spolku“. Zařadili se tak do rodiny organizovaných včelařů s celou řadou výhod, ale i povinností, zejména pro funkcionáře spolku.

K založení spolku došlo na ustavující valné hromadě včelařského spolku v Kovářově dne 31.12.1905. Do spolku se přihlásilo 25 zakládajících členů – včelařů z Kovářova a z okolních obcí, kteří v té době pečovali o 134 včelstev.

Prvním předsedou byl zvolen pan Josef Souhrada – učitel v Kovářově, místopředsedou pan František Sismelich z Klisince, jednatelem pan František Vančata z Kostelce a pokladníkem pan František Frýbl z Kovářova.

Funkcionáři našeho začínajícího včelařského spolku se stali průkopníky v zavádění spolkové administrativy a zavedli pravidelné doškolování včelařů, zejména začínajících. Při prohlížení protokolů z výročních členských schůzí zjišťujeme, že je v nich zachycena celá řada problémů, které spolek úspěšně řešil.

Spolek během své existence překonával nástrahy různých režimů od Rakousko-Uherska, přes První republiku ČSR, Protektorát, ČSSR až k současné České republice. Dá se říci, že různé politické režimy přicházely a odcházely, ale včelařský spolek zůstával a existuje, i když musel překonat různé problémy, zejména během dvou světových válek.

V „Protokolech“ z výročních schůzi, které jsou uloženy u starosty obce Kovářov př. Hrocha, jsou uvedeny téměř všechny zápisy z let 1905 až 1985, včetně počtu včelařů a počtů včelstev. Tyto počty vyjadřují určitý obraz doby, obraz společenských podmínek pro včelaře a tím i pro včely. Odráží se v nich i schopnosti funkcionářů získávat nové včelaře.

Počty včelstev a včelařů se za Rakouska-Uherska moc neměnily; počty členů se pohybovaly od 30 do 40-ti a počet včelstev se pohyboval kolem 160-ti. Z toho je zřejmé, že podpora státu byla minimální.

V dalším desetiletí, tj. do roku 1935, došlo vlivem příznivějších podmínek k výraznému nárůstu jak u počtu včelařů – až na 80, tak i k nárůstu počtu včelstev – až na 430.

V letech 1936 do 1945 se zvýšil počet členů z 80-ti na 195, tj. na více než dvojnásobek, a počet včelstev se zvýšil ze 430-ti až na 980. To byl nejvyšší počet jak členů, tak i včelstev za celou historii našeho kovářovského včelařského spolku. Pro funkcionáře spolku to byla jistě velmi náročná doba. Během 2.světové války ( i po válce) byl zaveden přídělový systém na potraviny a tím i na cukr pro včely. Na každé včelstvo dostávali včelaři určité množství cukru a funkcionáři spolku museli objednávat cukr pro včely podle skutečného počtu včelstev . Jakékoliv podvody byly přísně trestány. Přitom počty včelstev se během roku mění, jak všichni víme z vlastních zkušeností.

Zajímavý je zápis z výroční schůze v roce 1953 ve kterém jednatel spolku uvádí počty včelařů a včelstev v jednotlivých obcích, které v té době patřily ke spolku, například:

– Kovářov                   11 včelařů                   68 včelstev
– Chrást                       11 78
– Pechova Lhota         16      „                       75       „
– Kostelec                   8        „                       90       „
– Přilepov                    8        „                       31       „
– Zahořany                  11       „                       46       „
– Žebrakov                  6        „                       49       „

V dalším desetiletí, to jest do roku 1965, došlo k poklesu počtu včelařů na 100 i k poklesu počtu včelstev na 500. Bylo to v době, kdy došlo k přerozdělení jednotlivých obcí do okresů, takže spolek v té době opustili včelaři z těchto obcí: z Klučenic, Voltýřova, Podskalí, Milešova a ze Zlákovic.

Uvedený počet včelařů a včelstev přetrvával až do roku 1985. Pak už počet včelařů a včelstev rapidně klesal, zejména po roce 1990.

Výhodou pro kovářovské a později i pro kostelecké včelaře byla skutečnost, že předsedy organizace byli ředitelé základní školy v Kovářově, kteří také včelařili a vedli i kroužky mladých včelařů. Byli to např. ředitel školy př. Branžovský a později i ředitel školy př. Landa.

SOUČASNOST:

V současné době jsme se v počtu včelařů a včelstev přiblížili ke stavu, který byl ve spolku před 100 lety, tj. za Rakouska-Uherska. Dnes má ZO ČSV Kovářov 37 členů, kteří pečují o cca 314 včelstev, což je pro Kovářov, Kostelec a jejich okolí z hlediska opylování zemědělských plodin a ovocných stromů zcela nedostatečný počet.

Když výbor analyzoval příčiny tak rapidního poklesu zájmu o včelaření došel k závěru, že současná společnost si zatím neuvědomuje a necítí povinnost pomáhat při udržování počtů včelstev na potřebné výši. V tomto směru je nemožné hledat nápravu pouze na úrovni naší základní organizace. Musíme se také spoléhat na to, že stát už konečně dospěje k poznání, že včely tady nejsou pouze pro výnosy medu pro včelaře, ale že přinášejí užitek zejména při opylování všech plodin pěstovaných v zemědělství i rostoucích ve volné přírodě. Vědecky bylo prokázáno, že v současné době představuje užitek včel z opylování zemědělských plodin a rostlin ve volné přírody 90%, zatímco užitek ze včelích produktů pro včelaře je pouze 10% .

Při této analýze výbor také zjistil, že na tento stav má vliv i spolupráce naší ZO s místní školou. Od doby, kdy spolupráce s místní školou skončila, došlo k podstatnému snížení počtu včelařů a včelstev v Kovářově i v okolních obcích. Je to pochopitelné. V minulosti byli kovářovští učitelé aktivními členy Českého svazu včelařů, kladně ji ovlivňovali a také velmi účinně a trvale s využitím svých pedagogických zkušeností trvale působili na žáky a žákyně místní školy.

Při této příležitosti je třeba vzpomenout obětavé funkcionáře naší ZO svazu včelařů, kteří celá desetiletí dobrovolně plnili nelehké úkoly spojené se zajišťováním podmínek pro úspěšné včelaření bez jakékoliv odměny.

Jsou to zakládající funkcionáři Josef Souhrada, František Vančata a František Frýbl, a později funkcionáři: František Landa, Václav Zítek, Karel Vaněk, pan Branšovský, Jiří Landa, paní Marie Habartová, Jaroslav Všechovský a pan Menšík. Všem těmto obětavým funkcionářům patří náš obdiv a poděkování.

Když občas slyšíme nebo čteme, že v různých místech naší republiky došlo k otravě včel při práškování zemědělských plodin, vzpomeneme si na včelaře pana Skálu a zemědělské družstvo v Kovářově, kteří až dosud svým rozvážným používáním chemických přípravků uchránilo naše včely před otravou.

K současným problémům Českého svazu včelařů je třeba ještě dodat, že včelařit v současných podmínkách je velmi složité a obtížné. V okolí Kovářova nejsou nejlepší podmínky pro včelaření. Stát nevytváří dostatečné podmínky pro včelaření v ČR. Výkup medu je tak cenově nevýhodný, že si včelaři musí sami hledat možnosti prodeje a to je nutí ke snižování stavu včelstev. Dobří včelaři zpravidla nejsou dobrými obchodníky a proto se vyplácí produkovat med jenom pro svoji rodinu a pro své známé. Současné soustavné léčení včel vyžaduje hodně času a prostředků, mnohé včelaře to znechucuje a odrazuje. Přesto musíme všichni dodržovat všechny pokyny o léčení včel. Pokud nebude některý ze včelařů poctivě provádět všechny kroky předepsaného léčení, do dvou let mu varroáza všechny jeho včely vyhubí a navíc se jeho včelstva stanou zdrojem nákazy pro všechny ostatní včelaře v okolí 2 km, tj v doletu včel.

Podmínky pro včelaření nejsou nyní dobré, a proto se asi budeme muset smířit i s tím, že se nám v dohledné době nepodaří zvýšit stavy včelstev, i když to příroda potřebuje ( řepka, ovocné stromy atd.).

Působnost ZO ČSV Kovářov je na území zpravovaném dvěma obecními úřady: OU Kovářov a OU Kostelec nad Vltavou. Jedná se tedy o tyto obce:

a) spadající pod OU Kovářov: Dobrá Voda, Hostín, Jalovčí, Chrást, Kotýřina, Řenkov, Lašovice, Onen Svět, Předbořice, Radvánov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Záluží, Zlučín, Žebrakov.

b) spadající pod OU Kostelec nad Vltavou: Přilepov, Sobědraž, Zahrádka

AKTUALITY

Na území spravovaném ZO není a nabyla zjištěna nákaza moru včelího plodu. Zvýšená varroáza byla zjištěna u 4 včelařů.

KONTAKTY

Předseda: Slivka Miroslav, tel. 605114179, e-mail: SlivkaMira@seznam.cz

Jednatel: Hrudka Vilém, tel. 728264644, e-mail: vilemhrudka@seznam.cz

Pokladník: Chudáček Otakar, tel. 733674975, e-mail: doch@volny.cz

Nákazový referent: Čechmánek Josef, tel. 721613322, e-mail: čechmanem.j.@seznam.cz

Členka výboru: Kubešová Miroslava, tel. 728130272, e-mail: kubesmirka@seznam.cz

Skupináři: Krejča Vlastimil, tel. 771647370

Hochwalder Pavel, tel. 607907787

Slivka Miroslav, tel. 605114179

Kubešová Miroslava, tel 728130272

Hácha Pavel, tel. 731787259

Kontaktní adresa: Hrudka Vilém, Zahořany 32, 399 01 Milevsko

Za výbor ZO: Dne: 22.3.2011 Hrudka Vilém – jednatel ZO ČSV